Banja Luka Open 2011
Sraz na tyto mezinárodní závody byl v pátek brzy ráno v Brně, a tak jsme se rozhodli (já a Lucka Svěcená), že do Brna se vypravíme už od den dříve. Vstávat totiž tak brzy ráno se nám vůbec nechtělo. A tak nás rodiče předali do autobusu Student Agency a my se vydali na poněkud prodloženou cestu do Brna. Cesta byla opravdu dlouhá, protože hned za Prahou došlo k několika bouračkám, a tak jsme do Brna dorazili až kolem osmé hodiny večerní. Ubytovali se v krásném hotelu a hned jsme zalehli do postele, abychom se vyspali na tu páteční 10 hodinovou cestu. Společně s námi v Brně spal i reprezentační trenér a dalších 6 plavců. A všichni jsme se těšili na závody s opravdu skvělým obsazením (Cavič, Fesikov, Draganja, Mankoč, Dunford a spoustu dalších světových plaveckých es).
V pátek ráno se již sešlo všech 29 českých jak juniorských, tak seniorských reprezentantů. Společně s námi se do Bosny vydali i 3 trenéři (Neuwirt, Balášová, Tobiášová) a ten nejdůležitější pan masér :). Cestu jsme si zpříjemnili sledování dvou opravdu srdcervoucích filmů (Armageddon, Nothing Hill) a kilometry naskakovaly téměř samy. Prodělali jsme pár menších zastávek, snědli celou svačinu a najednou už jsme byli na místě určení, v bosenské Banja Luce. Bazén jsme chvilku hledali, ale díky pomoci místních obyvatel, kteří nás dovedli až přímo před něj, jsme ho našli. Nakonec jsme si už v pátek i zaplavali, abychom trošku vyplavili tu únavu a vyzkoušli pár startovních skoků na nových blocích.
Po vyplavávacím tréninku nás čekalo již jen ubytovaní a dokonce i teplá večeře, která bohužel další den nebyla samozřejmostí. Po tom co jsme si vychutnali hranolky a kuřecí maso už jsme ulehli do svých postelí a s napětím očekávali závodní dny.
V sobotu ráno nás čekalo nemilé překvapení, když hned první rozplavba 50 motýlek se musela opakovat kvůli výpadku elektronické časomíry. Tyto výpadky se opakovaly celý sobotní dopolední program. Naštěstí nepřetrvávaly a po sobotním bučení trenérů a plavců, byly problémy zažehnány a na finále bylo vše připraveno. Teď ale k mým výkonům. Nejprve mě čekalo právě 50 metrů motýlek. Vzhledem k tomu, že jsem na tréninku trénoval trošku jiný styl, který mě měl zrychlit, doufal jsem v osobák. Bohužel možná i díky počáteční nervozitě, jsem se na padesátce nadechnul téměř na každé tempo a to mě strašně zpomalilo. Výsledný čas 28,03 byl neuspokojujícím a já se už těšil, že si vše vynahradím na kraulové stovce, mojí nejoblíbenější disciplíně. Startoval jsem vedle Matěje Vobořila a i díky němu jsem oproti ostatním závodům zrychlil druhou padesátku, protože jsem ho viděl těsně přede mnou a chtěl jsem ho doject. Nakonec z toho byl čas 53,11 a nový osobní rekord. Nastupoval jsem s přihlášeným 17.časem, nakonec ale zlepšení osobního rekordu stačilo na celkové 8.místo a postup do finále v konkurenci takových jmen jako Lendjer, Dunford, Mankoč pro mě mnoho znamenal. V odpoledním finále jsem, bohužel, cítil nervozitu, chtěl jsem zaplavat pod 53s a byl jsem tím strašně svázaný. I proto jsem ve finále zaplaval až svůj 3. nejrychlejší čas a skončil na posledním 10.místě.
V neděli celé závody měly hladký průběh a já se představil opět na dvou disciplínách. Tou první byl nejkratší kraulový sprint. Po měsíci a půl jsem se opět dostal pod 25s a jen kvůli špatné startovní reakci osobák odolal o 0,08s. Pak už mě čekala kraulová dvoustovka. V rozplavbě opět s dalším českým juniorem Davidem Kunčarem, který mi poradil ať rozjedu první stovku na pohodu a pohlídám si postup do finále. Jak řekl, tak jsem udělal první stovka za 57,75 a druhá jen lehce nad minutu. Výsledný čas 1:57,99 sice osobák nebyl, ale stačil na postup do finále z 5.místa. Ve finále byl cíl jasný stalčit druhou stovku pod minutu a dojet v osobáku. Obojí dvojí se podařilo a celkově jsem skončil na 5.místě s novým osobním rekordem 1:57,26.
V pondělí nás čekala dlouhá a únavná cesta domů. Vyjeli jsme kolem sedmé hodiny ranní a domů jsme dorazili až ve 23:00. Kdybych ale měl zhodnotit celé závody i přes dlouho cestu, i přes výpadky elektronické časomíry, byly pro mě tyto závody jednou skvělou velkou zkušeností do dalších plaveckých bojů. To, že nervozita je naprosto zbytečná a bez ní se plave podstatně lépe, jsem si ověřil na kraulové stovce a doufám, že toho využiji i v dalších významných startech, třeba již za 14 dní na MČR dorostu.
Diskusní téma: Banja Luka Open 2011
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.